Držím se... :)

Říkala jsem si, že napíšu alespoň kratičký příspěvek, protože na delší (který ale plánuji) teď nemám moc čas kvůli učení a zkouškám. Nicméně zmíním alespoň to, že se i na normální stravě držím váhově stále zhruba stejně a z toho mám velkou radost :) Moc jsem se bála, že se nezvládnu udržet, ale zatím to jde a já nepřibírám :-) Samozřejmě se musím pořádně snažit, aby to tak zůstalo i nadále, jelikož jsem se dozvěděla, že u každé diety jsou první tři měsíce po ukončení nejkrizovější. Tak uvidíme :)

Ukončení a přechod na normální stravu

Už poměrně dlouhou dobu jsem nenapsala žádný obsáhlejší příspěvek, ač by určitě bylo o čem psát, jelikož jsem v posledních pár týdnech přecházela z plné pytlíkové náhrady na normální jídlo.

Celý přechod začal postupně extra týdnem - tedy 3 pytlíky a jedno normální jídlo - 100g bílkovin a zelená nebo bílá zelenina. Extra týden už důvěrně znám a tak mi jeho dodržování nečinilo žádné problémy.
Další týdny nebyly pro "běžný" přechod úplně typické a probíhaly z nejrůznějších důvodů (hodně cestování, návštěva u rodičů a další osobní záležitosti) trochu improvizovaně. Avšak za pomoci mé paní poradkyně jsem to úspěšně zvládla. Dá se říci, že po extra týdnu nastal týden programu 810 kcal - tedy větší porce bílkovin, zeleniny a je možno vypít sklenici mléka. Další dva týdny jsem baštila už jen dva pytlíky denně a snažila se dodržet program 1000 kcal. Můj typický den tedy probíhal tak, že jsem si k snídani dala kolem 200 g ovoce (nejčastěji jahody, kiwi a jablko) a k tomu 150 g bílého jogurtu. Na svačinku jsem si dala půlku Cambridge tyčinky, na oběd třeba 150 g krůtího masa se zeleninovým salátem, ve kterém už mohla být obsažena i dříve "zakázaná" zelenina, například rajčátka. Podotýkám, že v tom dalším týdnu jsem navíc párkrát zařadila i malou porci přílohy, například rýži nebo brambory. Odpolední svačinka = druhá půlka tyčinky. K večeři jsem si dala jeden pytlík, v mém případě koktejl, a třeba na druhou večeři ještě nějakou zelenou nebo bílou zeleninu. Takto jsem se stravovala asi dva týdny a naprosto mi tento styl vyhovoval. Už v té době jsem se občas kontrolovala podle stránky kaloricketabulky.cz a vycházelo mi to pěkně :-)
No a tím se dostávám do dalšího týdne, kdy jsem měla dodržovat 1200 kcal s jedním pytlíkem. Teď už nastal ten správný čas pro používání kalorických tabulek na plné obrátky. Na snídani jsem se rozhodla zařazovat stejně jako doposud ovoce s jogurtem. Toto jídlo mě dostatečně zasytilo a dodalo mi dostatečné množství energie. Jako ten jeden pytlík jsem měla jen tyčinky, které jsem zařazovala většinou napůl na svačiny - dopolední svačinka doplněná ovocem a odpolední nějakým jogurtem nebo kefírem. Podle toho, jak jsem si celý den rozplánovala podle tabulek, jsem na dopolední svačinku někdy zvolila jeden krajíc žitného lisovaného chleba s nízkotučným čerstvým sýrem nebo plátkem vysokoprocentní drůbeží šunky. Obědy už jsem si začala připravovat pravidelně s přílohou - rýže, kuskus, brambory... a k večeři opět nějaká bílkovina a zelenina - například mozzarella s rajčaty, tofu se zeleninou - avšak nejraději mám dodnes červenou papriku, kterou rozkrojím napůl a naplním ji cottagem :-) Někdy přidám česnek, někdy Golden Vegetable, šunku, někdy nic... :-) Tuto formu večeře jsem si moc oblíbila a rozhodně v ní hodlám pokračovat i nadále.

Inu a teď tu aktuálně máme začátek dalšího týdne, což pro mě znamená zvýšení příjmu na 1400 kcal a tentokrát už bez pytlíků. Opět podotýkám, že největším pomocníkem při plánování jídla jsou mi http://www.kaloricketabulky.cz, bez kterých bych si jen sotva dokázala naplánovat celodenní jídlo s takovým přehledem a přesností. Člověk se dozví nejen kalorie, ale může také sledovat mnoho dalších ukazatelů, jako bílkoviny, sacharidy, tuky, vlákninu, můžete si zapisovat i fyzickou aktivitu... zkrátka je to super :)
A jelikož mě plánování hodně baví, stejně jako vytváření tabulek, jídelníčků a seznamů, v neděli večer jsem obětovala asi 1-2 hodiny tomu, že jsem si (hlavně z finančních důvodů) prošla letáčky z obchodů poblíž koleje, vybrala si to, co je vhodné pro zdravé stravování a za pomoci tabulek si rozvrhla jídlo na celý týden. V pondělí jsem potom šla pěšky na"velký nákup" a teď už se jen držím plánu a neřeším, že mi něco bude chybět nebo že nevím, co si teď mám dát. Mám zkrátka všechno přesně naplánované, mám dostatečnou zásobu ovoce, zeleniny, bílkovin a sacharidů a jsem naprosto v klidu, jelikož dostatečně dopředu vím, co další den budu mít na jídlo. Mám dostatek času si ho připravit a nemůže mě snad nic zaskočit :-)

V těchto týdnech je sice super, že už se mohu normálně najíst, ale samozřejmě "s jídlem roste chuť"... takže člověk cítí potřebu trochu povolit otěže a dát si něco nezdravého - teď už jsem přece zhubl, tak můžu - ale je také o to těžší nepodlehnout. Z vlastní zkušenosti musím přiznat, že jsem párkrát zhřešila, většinou v nějaké vypjatější situaci či ve stresu. Důležité ale je vrátit se co nejdříve zase zpět ke zdravému stravování a držet se ho :)

Aby toho pro dnešek nebylo málo, musím doplnit údaje z kontrolního vážení v Cambridge centru, které proběhlo včera - tedy v úterý 6. května. Mám radost, že i přes to, že každý týden navyšuji svůj příjem potravy a mé přecházení z pytlíků nebylo tak pozvolné a dlouhé, jak je zvykem, tak stále ještě maličko hubnu :-) Moje aktuální váha je 73,4 kg a za mé přecházecí týdny šly dolů jen tuky :)

Taaakže, jdeme na to:

Údaje naměřené 6. května 2014 - po kompletním přechodu na normální stravu, avšak ještě ne na poslední kontrole - a srovnání s počátečními hodnotami:

Na další kontrolní měření, vážení a focení jdu 20. května, tedy za dva týdny. Chystám nějaký závěrečný příspěvek, kam zahrnu i naskenované dokumenty z měření přístrojem InBody, asi i nějaké fotky a pár dalších věcí. Raději toho nebudu moc slibovat, jelikož bude zkouškové období a já budu asi ráda, že mám čas na učení :-) Ale nebojte, na blog stále myslím! :-)

Sobotní vážení

Po malé pauze je tu opět aktuálně doplněná tabulka ze včerejšího domácího vážení a měření :-)

PS.: Cvičení s Jillian Michaels se mě stále drží - dnes jsem překonala sama sebe. Vždy v minulosti jsem vydržela 2-3 dny a pak konec. Dnes jsem absolvovala den čtvrtý ze třiceti a zatím necítím, že bych měla nutkání přestat nebo pochybovat :-) Ba naopak - jsem nadšená z toho, jak se každý den lepším ve výdrži, kvalitě provedení a počtu opakování jednotlivých cviků :-)
Jen aby mi to vydrželo!

4500 zobrazení blogu

Ráda bych poděkovala vám všem, kteří jste doposud navštívili můj blog. Aktuálně má 4500 zobrazení :-) Jen tak dál!!

Zároveň bych se chtěla omluvit, že jsem za posledních několik dní nepřidala žádný příspěvek. Mám toho teď nějak víc najednou. Na kontrolní měření a vážení do Cambridge poradny jdu v pondělí 28. dubna po dvou týdnech, tak podám info :-)

Ještě jednou děkuji za přízeň!

PS.: Po ztrátě 20 kilogramů moje tělo značně změklo a roztřáslo se :-D Nejkritičtějšími partiemi jsou asi stehna, zadek a ruce. Uznala jsem za vhodné začít se trochu více hýbat. Doposud to bylo jen trochu více procházek a dobrovolných pěších pochůzek (dřív to absolutně neexistovalo - kam jsem mohla, tam jsem jela). Nyní nastal čas se do toho trochu opřít. Zvolila jsem proto 30 Day Shred s Jillian Michaels. Je to síla hned takhle na začátek, ale věřím ve viditelné výsledky. Toto cvičení jsem už chvilku cvičila - naposledy s mými dvaceti kily navíc - a musím říci, že dnes (den 1/30) jsem zaznamenala obrovský rozdíl ve výdrži! Až jsem sama žasla. Teď bude nejtěžší překonat prvních pár dní v bolestech svalů a pak už to snad bude lepší :) Držte pěsti!

PS2.: Vzhledem k tomu, že už přecházím z pytlíků na normální stravu, začala jsem si kalorie hlídat pomocí již dříve osvědčených stránek http://www.kaloricketabulky.cz ... Doporučuji :)

Srovnávací foto po 11 týdnech

V rámci "sobotního vážení" mě přítel opět po měsíci vyfotil, abych si mohla porovnat fotky před a po. Z tohoto srovnání mi začíná být už trochu nevolno a absolutně nechápu, jak jsem mohla nechat svoji nadváhu zajít tak daleko! Už nikdy více... Můžete porovnat sami: 95 kg vs. 75 kg

Po 10 týdnech

Konečně jsem se dostala k napsání dalšího příspěvku, i když v plánu bylo hned pondělí jako tradičně. Mám toho tento týden ale hodně a ještě jsem neměla pořádně klid na to, abych dala dohromady něco smysluplného. Lepší ale později nežli vůbec :-)

Deset týdnů za mnou a to znamená, že se pomalu blížím do finále. Cambridge dietu mám nasazenou od 27. ledna a teď tedy začínám jedenáctý týden, jeden z úplně posledních. Nyní mám před sebou další Extra týden - tedy 80-100g bílkoviny + bílá nebo zelená zelenina. V dalších týdnech bych už pravděpodobně měla začít pomalu přecházet na "normální" stravu.
Za oněch 10 týdnů jsem shodila už téměř 18 kilogramů, z čehož drtivá většina je čistý tuk. Je to pro mne ohromný úspěch a jsem za celý tento proces nesmírně ráda. Už teď jsem dosáhla něčeho, o čem jsem již několik let jen snila, nezdárně se o to pokoušela a trápila se kvůli tomu.
Než úplně přejdu na normální stravu, asi ještě něco málo shodím. Nicméně se s nynější váhou cítím opravdu báječně a užívám si nové postavy. Moje oblečení je mi stále větší a větší, dokonce jsem se už i naštvala, vyházela všechno oblečení z kolejní skříně ven a jeden kousek po druhém vyzkoušela, protože mě začalo pěkně štvát, když jsem si musela narychlo něco obléci a zjistila jsem, že je mi všechno velké. Po vytřídění oblečení na "velké" a "akorát" se mi z předtím naprosto napěchované skříně uvolnily dvě celé poličky a 8 ramínek :-o Na to velké oblečení jsem musela vzít modrou velkou IKEA tašku a zaklidit je pod postel. Skříň je najednou opravdu nějaká prázdná... Zabrousila jsem proto do několika obchodů s oblečením s úmyslem něco si koupit. "Došly" mi totiž sukně, trička, saka, šaty... všechno...  Když jsem vešla do prvních dvou obchodů, odešla jsem s prázdnou. Ze zvyku jsem se totiž vrhla všude tam, kde byly velikosti 46 a víc. Pak jsem ale v kabince zjistila, že to vlastně aktuální velikost ani zdaleka není. Byla jsem z toho paradoxně trochu smutná, protože se budu muset znovu naučit, co mi sluší a co ne, že dlouhé a široké tuniky a volná trika nebudou úplně to pravé, a že si budu muset zase věci zkoušet a nebude stačit "odhad od oka" jako doposud. Fungovala jsem totiž tak, že jsem si vzala to, co bylo 46/48 a nebo XL či XXL. Když to vypadalo mnohem větší, než jak jsem si myslela, že vypadám, sedělo mi to akorát :-D
Po tom, co jsem odešla s prázdnýma rukama z obchodů s většími velikostmi, zabrousila jsem "na truc" do Terranovy, kde jsem do té doby koupila jen jedno jediné obrovské tričko, jinak absolutně nic, do ničeho jsem se nevešla... A světe div se - odnesla jsem si 3 trička velikosti M :-D Možná to moc řeším, ale je to pro mne něco tak nového, úžasného a snového, že to nemohu nechat jen tak :-) Mám ohromnou radost!!!

PS.: Začínám mít pocit, že ta úvodní euforie a radost z toho, že jsem "prostě zhubla", se začíná transformovat do naprosto nového a zvláštního pocitu - jak kdybych byla v němém úžasu. Kolikrát je mi i trochu do breku z toho, když projdu kolem výlohy a spatřím tam postavu, kterou jsem dřív jen ostatním ženám záviděla... Nedokážu se "smířit" s tím, že ta dieta opravdu k něčemu je a že to opravdu funguje... po těch všech neúspěšných pokusech!

Jsem nadšená... a šťastná... :-)

Sobotní vážení

Jak jste se mohli dočíst na stránce s mým příběhem, změna v myšlení u mě nastala již na začátku ledna 2014, kdy jsem se rozhodla postupně měnit své stravovací návyky a začít s tou mojí váhou něco rozumného dělat.

Protože jsem člověk, co si pořád vytváří nějaké tabulky, koláže, kalendáře a plány, vytvořila jsem si tabulku, do které už od 1.1. 2014 zapisuji několik údajů. Jedná se o záznamy, které každou sobotu (pokud nejsem přes víkend na koleji) naváží naše domácí váha (kg, tuk, svaly, voda). Dále jednou za čas zaznamenávám i míry v cm na několika částech těla (krk, prsa, ruka, pod prsy, pupík, boky, stehno, lýtko). 

Pokaždé, když si do tabulky zapisuji údaje, motivuje mě to k tomu, abych vytrvala i nadále. 

Předem upozorňuji, že se mé doma naměřené údaje nepatrně liší od těch, co jsou mi naměřeny v Cambridge centru. Všeobecně každá váha ukazuje maličko jinak, stejně jako centimetry měříme s mojí poradkyní každá jinde. Já mám již několik let "své body", podle kterých se orientuji, a tak se mohu změřit pokaždé přesně na stejném místě. 

Výsledky mluví za vše - posuďte sami :-)

pozn. k 5.4.: Již druhý víkend setrvávám na koleji, tudíž jsem se nemohla na domácí váze zvážit. Koupila jsem si ale včera krejčovský metr i na kolej, takže jsem mohla doplnit alespoň míry. :-)

Tento příspěvek přidám do stálých stránek, abyste se k němu mohli dostat přímo z hlavní stránky a mohli ještě pár týdnů sledovat pokroky.